Jediným asijským velkoměstem, které mě kdy nadchlo (a že jich bylo) byl Bangkok. Jo, možná je to tím, že byl úplně první v mém cestovatelském deníčku. Ale mám na něj zkrátka hezké vzpomínky a ty zatím žádná jiná asijská metropole nepřebyla. Jako vstupní brána do Malajsie mě vítá Kuala Lumpur, nebo-li Blátivý soutok, který slibuje mnohé. Tak uvidíme…

Už během přesunu z letiště do centra Kuala Lumpuru zjišťuju, že Malajsie je tak trochu jiná Asie. Je tu sice rušno jako v ostatních asijských destinacích, ale autobusy jezdí na čas, většina je jich klimatizovaných a mají wifinu (no řekněte, který autobus v Čechách to má), po ulicích neběhají toulaví psi a všechna auta i motorky ukázněně stojí na červenou. No, vážně! Sama jsem tomu nejdřív nemohla uvěřit a celé mi to přišlo nějak zvrácené. Zmatek, špína, klaksony – to všechno pro mě bývalo synonymem asijských metropolí. Až do téhle chvíle. V Malajsii si zřejmě budu muset zvyknout na řád a čistotu. Pokud byste rádi navštívili Asii s dětmi a bojíte se špíny a davového chaosu, Malajsie může být dobrou volbou.

Jak se dostat z letiště

Mezinárodní letiště je zhruba 50km za městem a nejrychlejším a také nejdražším spojem do centra je tzv. KLIA Express za 55MYR. Jezdí každých 15 minut a cesta trvá jenom půl hodiny. Všichni škudlilové, mezi které se počítám i já, volí podstatně levnější variantu autobusu Airport Coach, který jede jednou tak dlouho, ale stojí jen 10MYR. Vlastně jede nakonec hodinu a půl kvůli zácpě, ale jízdní řád slibuje jenom hodinu.

Chinatown

Když chci zůstat u lowcostového cestování, nemůžu se ubytovat jinde, než v Chinatownu. Přiznávám, nebylo to úplně v plánu. Můj trénovaný nos na levné ubytování mě ale spolehlivě dovádí právě sem. Že jsem v Chinatownu ale zjišťuju, až když se vydávám korzovat po městě a hledám ho v mapě. A protože ho hledám opravdu poctivě, nemůžu si nakonec nevšimnout, že stojím přímo v jeho srdci. Postrádám tu ale jakoukoliv atmosféru, natož čínskou. Kdo to má potom poznat? Na ulici Jalan Petaling je sice několik čínských lampionů a nesčetně stánků s cetkami a stravovacími stánky všeho druhu. Tržiště ožívá ale hlavně večer, takže přes den tu žádné zázraky čekat nemůžu. Nezachraňují to ani dva waty (chrámy), které při korzu objevuju. Je tedy čas vyrazit dál.

Little India

Zato Little India mě uchvacuje na první pohled. Voní to tu, chutná to tu a hraje to tu všemi barvami. Dostat se sem z Chinatownu trvá jenom několik minut – tři zastávky metrem. Určitě dýl než jízda moderním vlakem, který tu jezdí nad i pod zemí, trvá zorientovat se v jeho plánu a v nákupu jízdenky (mapka metra).

Všude jsou ale přehledné mapy a i když nejsem orientačně vůbec uzpůsobená k samostatnému pohybu v cizím prostředí, dokázala jsem to i já. Chinatown = stanice Masjid Jamek, Little India = stanice KL Sentral. Nezapomeňte si v Little India koupit tzv. samosy (pečené nebo smažené taštičky plněné vším možným i nemožným)

Like Garden

Další jedna zastávka metrem (tentokrát na stanici Kuala Lumpur) mě přivádí do svěží zelené oblasti, kde nejdřív doslova zakopávám o Národní mešitu – Masjid Negara. Její moderní architektura splývá s okolím a že jsem ji našla si opět uvědomuju, až když stojím prakticky na jejím prahu. Jediné, co vyčnívá vzhůru a může sloužit orientaci jako světýlko v temném lese, je vysoká věž minaretu.

Jako nevěřící návštěvník si mešitu můžu prohlédnou jen z velké vstupní haly. Do hlavní budovy jít nesmím, přestože jsem oblékla, u vchodu vyfasovaný batmanovský obleček, který zakrývá všechno, co jsem ještě zakryté neměla. Čekala jsem historii, našla jsem moderní architekturu, která mě ale nikterak nezklamala. Vstup je zdarma.

V parku je kromě krásného jezera s výhledem na moderní mrakodrapy i planetárium, zvířecí park, botanická zahrada nebo motýlí farma. Protože mě ale večer čeká ještě návštěva Petronas Twin Towers, je pro mě největším lákadlem břeh jezera a samosy zapařené v igelitovém sáčku. Jsou báječné!

Petronas Twin Towers

Do roku 2004 se „dvojčata“ pyšnila titulem nejvyšší budovy světa. Jenže touha stavět pořád vyšší a vyšší budovy je časem odsunula až na konec druhé desítky peletonu. Svojí krásu tím naštěstí neztratily. Já se jí rozhodla obdivovat za tmy a z nadhledu. Jak se získá tma, je jasné, prostě se počká, až se setmí. A jak se získá nadhled? Zhruba 900 m od Petronas Twin Towers stojí tzv. KL Tower – telekomunikační věž měřící 421 m (další info).

Výhodou KL Tower je, že je otevřená veřejnosti a z vyhlídkového patra ve výšce 276 m nad zemí je úchvatný výhled nejen na celý Blátivý soutok, ale i na Petronas Twin Towers (vstupné 30RM). Kdo by si chtěl přece jen „dvojčata“ užít zevnitř, je jistější si lístky objednat předem, často bývá vyprodáno (další info).

K Petronas Twin Towers se dostanete jednoduše metrem, když vystoupíte na zastávce KLCC – a pak už to každý musí najít. Jsou fakt dobře vidět!

0 komentáře

Napsat komentář

Chcete se přidat do diskuze?
Neváhejte přispět.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *