Obytkou po Rakousku – okolí jezera Achenzee

Jezdit po světě tzv. obytkou je stále populárnější. Často nejde ani tak o snahu ušetřit za ubytování, ale prostě o styl cestování! Ono totiž obytné auto samo o sobě něco stojí a v případě, že nemáte vlastní a chcete si ho jen vypůjčit, pravděpodobně zaplatíte tolik, jako za penzion. Pokud ale máte doma autokutila jako já, z dodávky vám vykouzlí skoro garsonku téměř zadarmo.

Tentokrát nás čeká týdenní letní výlet po Rakousku, které je nejen krásné, ale i za rohem. Bohužel, nocování v autě mimo vyhrazené kempy, ostatně jako už ve velké části celé Evropy, Rakušané moc netolerují. My zase vůbec neholdujeme kempům, a tak hledáme místa pro přespání v aplikaci Park4night. První den nás podle předpovědi čeká déšť, nejedeme proto rovnou k tyrolské chloubě jezeru Achenzee, ale míříme nejdřív do městečka Fugen, které je 24km jižně od jezera. Aplikace nám ukazuje možnost přespat zdarma na parkovišti pod místní lanovkou (mapa). Místo nacházíme hravě. Už jsou tu zaparkované dvě obytky, jinak pusto prázdno.

Fugen jsme vybrali z jednoho jediného důvodu – jsou tu zážitkové termální lázně, které nám poskytnou zábavu i v dešti. Tři hodiny ráchání a ježdění po tobogánech bavilo samozřejmě nejvíc šestiletého Vendu. V bazénu s vlnami proskakoval radostně příbojem a na tobogánu, kterému tu říkají Black hool, řičel nadšením (údajně nejdelší tobogán v západním Rakousku, délka 133m). I my dospěláci jsme si přišli na své. Venkovní termální bazén s výhledem na Alpy, i všemožné masážní trysky nebo bublinková lehátka, jsou boží pro tělo. Cena byla celkem přívětivá, takže za nás jen samá pozitiva.

Odpoledne se přesouváme k největšímu tyrolskému jezeru Achenzee, kde je nocování už mnohem komplikovanější. Přestože pohled na vodní hladinu by se nám při večerním posezení líbil, všechna parkoviště na břehu jsou označena piktogramy se zákazem nočního parkování. Útočiště nacházíme asi 2km severně od jezera znovu pod sjezdovkami (mapa). Tentokrát ale musíme vytáhnout z peněženek 5 € za 24 hodinové parkování, což nás netrápí, zas tak lakomí nejsme. Opět je tu s námi jen pár aut a hned vedle potok, který umyje nádobí a vychladí lahváče.

Co podniknout v okolí Achenzee

Fajnová je procházka z Pertisau po západním břehu jezera, kterou začínáme v restauraci vybavené dětským hřištěm, takže spokojenost pro celou rodinu. Během chůze po stezce ale spokojená být přestávám. Pěšina se totiž chvílemi zvedá i několik metrů nad hladinu jezera, což jí dělá sice ještě atraktivnější, mě ale jímá hrůza při pohledu na poskakujícího Vendu, který každou chvíli klopýtne a já se jen modlím, aby se neskutálel srázem dolů do jezera.

Z Pertisau do městečka Achenkirch je to po břehu jezera zhruba 9km, přičemž nazpátek je možné jet lodí (přístaviště Scholastika). Zhruba v polovině cesty je chata Gaisalm, kde se dá občerstvit a v případě unavených nohou nasednout na zpáteční loď už tady (mapa).

Vzhůru na Feilkopf

Další naše trasa v okolí Achenzee vede na Feilkopf (1562 m n. m.), což je výzva hlavně pro Vendu. Jde o jeho první výpravu na alpský vrcholek jinak než lanovkou. Abychom ho ale nenaštvali hned na začátku, startujeme od Alpengasthof Gern Alm, kde je nádherné dětské hřiště se spoustou vodních mlýnků a malou zoologickou zahradou.

Po hře ale přichází stoupání, které Venda zvládá překvapivě snadno. Úzká pěšina plná kořenů a balvanů ho baví a snad si ani nevšiml, že zrovna vyhopkal skoro 500 výškových metrů. Okolo nás se tyčí několik skalnatých vrcholků a nikde ani noha. Vzhledem k tomu, že jsme nezvolili úplně klasickou trasu, potkáváme cestou jen jednu rodinku a na vrcholu pár bláznivých cyklistů. Od kříže na Feilkopfu je nádherný výhled na jezero. Cestou dolů se občerstvujeme v útulné tyrolské restauraci Feilalm, kde nám přinášejí pivo v úzké váze. Nu což, důležitý je obsah, ne balení.

Celý okruh je zhruba 10 km dlouhý s převýšením 650 m nahoru a to samé logicky i dolů (mapa). Jsem na synka pyšná!

Související články najdete v kategorii: Destinace, Rakousko