Itálie – Toskánsko v pěti dnech (a dešti)

Tři kamarádky, pět dnů volna a levné letenky do italské Pisy – zní to jako pohádka. Letos v květnu jsme ji přenesly do reality. Trochu nám sice zahaprovalo počasí, ale i tak jsme toho stihly v Toskánsku vidět a zažít opravdu hodně. Náš itinerář postrádal některá klasická turisty opěvovaná místa, jako Florencii nebo Luccu, ale méně je někdy více. Neměnila bych!

DEN 1. – Pisa

Ubytovat se v centru Pisy kousek od slavného Náměstí zázraků bylo dobré rozhodnutí (Pisa Lodge B&B hostel, 1170 Kč/3 osoby). Turisty přeplněný prostor před Šikmou věží je totiž zhruba od desáté hodiny večerní do sedmé hodiny ranní téměř liduprázdný.

Při návratu z restauračního zařízení se nám tak naskytla jedinečná příležitost nasát atmosféru historie bez loketních šťouchanců, pošlapaných nohou a cizích lidí podpírajících věž na vlastních fotkách. Pro mě to byl tak silný zážitek, že si ho dopřávám ještě jednou ráno hned za rozbřesku. Bydlet dál od centra, tak se mi sem znovu nechce, ale takhle…

Na náměstí je kromě věže několik dalších historických skvostů, které stojí za návštěvu. Ceny vstupného se mění podle toho, které pamětihodnosti chcete navštívit:
Šikmá věž – vstupné 18 euro
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie – vstupné zdarma
Baptistérium sv. Jana Křtitele – vstupné 5 euro
Baptistérium sv. Jana Křtitele + Composanto (hřbitov) + muzeum – vstupné 8 euro
Historické hradby města – vstupné 3 eura

DEN 2. – Volterra

Přesun do Volterry nám zlehka zkomplikovala společnost Goldcar, u které jsme měly rezervované a zaplacené půjčení auta. Vzhledem k výluce místních autobusů jdeme do půjčovny na letiště z centra pěšky. Cestou si dáváme ještě oběd, a do Goldcaru se tak přihrneme s hodinovým zpožděním. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že hodina zpoždění způsobí ztrátu 130 euro v našich peněženkách, které si půjčovna naúčtovala navíc. Dohady jak, proč a za co trvají další zhruba hodinu a nebudu vás s nimi zatěžovat. Důležitý je výsledek – buď zaplatíme dalších 130 euro nebo nám auto nedají. No, nakonec jsme zaplatily, ale Goldcar už nikdy víc!!! Ponaučení pro mě jest – auto si vyzvednout vždycky v přesný čas, na který je objednané!

Toskánsko nám ale pokaženou náladu spravilo malebným kamenným městečkem Volterra, kde se natáčelo několik scén Twilight sagy. Nikdy jsem ji neviděla a její existenci jen matně tuším. Vůbec se ale jejím tvůrcům nedivím, že si vybrali právě tuhle původně etruskou osadu.

Za vidění rozhodně stojí náměstí Piazza dei Priori, kde najdete většinu krás, které zde Toskánsko nabízí – palác Palazzo dei Priori, katedrálu Duomo di Volterra nebo osmibokou křestní kapli Battistero di San Giovanni Battista. Zrovna tak je super se jen tak toulat úzkými kamennými uličkami, ve kterých se zastavil čas.

Zaparkovat se dá na parkovištích u Porta e Fonti di Docciola nebo u Teatro Romano, která jsou zdarma. Podzemní garáže jsou za poplatek. K prozkoumání města stačí půl den, ale dovedu si představit se tu potulovat i delší dobu.

DEN 3. – San Galgano

Jestliže má člověk v této oblasti k dispozici auto, byl by hřích nenavštívit zříceninu cisterciáckého opatství San Galgano. Přestože má gotická stavba dost hořkou historii (morová rána, drancování, zásah bleskem) působí na mě ruiny optimisticky a vznešeně. Chybějící střecha je přímou vstupenkou do nebe, ze kterého na nás začíná pršet. Chjo…

Zaparkovat se dá zdarma na nedalekém parkovišti, vstupné do opatství je 4 eura. Na prohlídku i s výletem na kopec nad opatstvím, kde je Rotonda di Montesiepi, stačí dvě až tři hodiny během kterých si stihnete dát v klidu i občerstvení a kafíčko v místní hospůdce.

Crete Senesi

Na snové kopce lemované cypřiši v oblasti Crete Senesi jsem se obzvlášť těšila. Pěší výlet do pohádkové krajiny se ale změnil na klouzání blátem a ždímání promočeného oblečení. Vytoužené výhledy se schovaly za hradbu deště a my zbaběle prcháme a hledáme náhradní plán. Tak snad příště…

V oblasti je vyznačeno několik turistických stezek a legendární cyklistická trasa L´Eroica, na kterou se každoročně první říjnovou neděli sjíždí cyklo nadšenci ze všech koutů světa. Projet se tu na kole můžete ale celoročně.

Siena

Sienu do našeho itineráře zahrnulo až počasí, které nás z přírody vyhnalo do města, respektive do kavárny. Gotické město mě překvapilo svojí ponurou až temnou atmosférou. I tady udeřila morová rána a mám pocit, že je tu dodnes zavrtaná v každé cihle.

Depresivní dojem nezachránil ani Sienský dóm s podzemním baptistériem na náměstí Piazza del Duomo. Odradila mě cena vstupného, která byla v době naší návštěvy 13 euro (v hlavní sezóně dokonce 15 euro). V ceně je totiž zahrnutý i vstup do bapstistéria a většiny muzeí. Nejsem ale úplně muzejní typ, takže jsem do katedrály nahlédla jenom otevřenými dveřmi za turniketem. Černobíle pruhovaný mramorový interiér je zajímavý a netradiční, ale ani ten mě k platbě 13 euro nepřesvědčil.

Nevynechaly jsme ani náměstí Piazza del Campo, kde se každoročně konají slavné koňské dostihy Palio di Siena. Všechny tři jsme se ale shodly, že máme z návštěvy Sieny skličující pocity, a tak jsme i tady pobyly jen krátký čas a Palazzo Pubblico i Torre del Mangia si prohlédly jen zvenčí.

Z věže Torre del Mangia je prý úchvatný výhled na celou Sienu – vstupné 10 euro, 503 schodů. Pro kulturní fajnšmekry je uvnitř Palazzo Pubblico slavné Museo Civico s mnoha freskami – vstupné 10 euro. Kombinované vstupné pro návštěvu věže a muzea je 15 euro. Většinou se vyplatí si lístky zarezervovat dopředu online, ušetříte tím nějaké to euro. Aktuální informace o akcích, vstupném a otevíracích dobách najdete tady.

Nejlevnější parkování v Sieně je u vlakového nádraží, cena – 0,50 euro za první hodinu, 2 eura za celý den. Do centra se dostanete místním busem.
Všechna ostatní parkoviště, která jsou v dochozí vzdálenosti do centra mají hodinovou sazbu 1,5 až 2 eura. Všechno o parkingu v Sieně najdete tady.

DEN 4. – San Gimignano

Návštěvu další historické perly, kterou Toskánsko nabízí, zvládáme za jedno dopoledne. San Gimignanu se pro jeho 15 dochovalých rodových věží přezdívá Toskánský Manhattan. Už zdálky jsou vidět vysoké hranoly tyčící se k nebi. Každý z nich patřil jednomu významnému rodu, čím bohatší, tím vyšší a pevnější věž. Na nejvyšší Torre Grossa vysokou 54m se dá za poplatek vylézt a pokochat se pohledem na celé město a zvlněnou krajinu.

Vstupenky jsou ale opět různě kombinované a k výstupu na věž si tak musíte přibalit ještě nějaké to muzeum nebo katedrálu. A protože nám pořád prší, prší, jen se leje, víc než výhledů do kraje si užíváme útulnosti místních kaváren.

Dvě parkoviště jsou na jižní straně města a dvě na severní straně. Ceny se pohybují od 1,5 eura do 2,5 eura za hodinu parkování. Aktuální ceník tady.

Chianti, Volpaia

Oblast Chianti slibuje, kromě dobrého vína, i podobné výhledy jako byly ty v Crete Senesi. Bohužel doslova, protože počasí je na chlup stejné. Jedna přeháňka střídá druhou, a tak po krátké procházce přijímáme pohostinnost pohádkové vesničky Volpaia a místní restaurace. Toskánsko umí být totiž krásné i na talíři.

Mezi zdejšími vinohrady nevedou žádné značené stezky, ale dá se tu velmi snadno zorientovat. Volpaia leží na kopci, takže je odevšad krásně vidět. Jedna stezka mezi vinohrady začíná v pravém rohu náměstíčka s kašnou hned u kostela a vede okolo hřbitova po vrstevnici až k další usedlosti. V našem případě, ale víc než krajinu, obdivujeme místní sýry a víno v restauračním zařízení. V hospodě je prý líp, než na světě…

Parkovat zdarma se dá na parkovišti z jižní strany vesnice.

DEN 5. – Vinci

Toskánsko nabízí i Leonardovo rodné městečko Vinci, které navštěvujeme cestou zpátky do Pisy. Ve městě se nedá natrefit snad na jediné muzeum, galerii, či jinou atrakci, která by nebyla zasvěcená slavnému umělci. Auto se daří zdarma zaparkovat (na radu místních) u náměstíčka Piazza della Liberta. K rodnému domu mistra Leonarda vede asi dvoukilometrová trasa olivovým hájem vzhůru za město s krásnými výhledy do kraje.

Vstupné do Leonardova domu je opět řešeno pro mě podivnou kombinací vstupenek do muzeí a galerií a stojí 13 euro. Samostatně se koupit nedá. Tenhle divný zvyk talošů mi už pěkně leze na nervy. Zřejmě jde o snahu dostat do muzeí i turisty, kteří je běžně nenavštěvují. V tomhle případě je na celé věci pro mě nejpodivnější to, že každý den v 17:30 je vstup do Leonardova rodného domu úplně zdarma.

My ale musíme v 18hod vracet auto na letišti v Pise, takže na bezplatné očumování cizích příbytků nemáme čas. Vrátit ho o hodinu později, sedřou z nás i poslední cent. Každá sranda navíc jednou končí a ta naše toskánská končí právě teď. Toskánsko je super i v dešti, ale přesto doufám, že si tu ještě někdy užiju i sluníčko a modrou oblohu.

Toskánsko nabízí ubytování snad v každé vesničce. Během letních měsíců je rozumné udělat si rezervaci předem. V květnu byla většina hotelů poloprázdná. My si nejvíc oblíbily ubytování Fattoria San Paolo Agriturismo(1630 Kč/3 osoby), odkud jsme vyrážely do jednotlivých destinací. Jestli budete shánět ubytování přes booking.com, napište mi na katka@spolucestou, pošlu slevu ;-)!